Krytiny je po zimně málo, louky jsou podmáčené, proto výcvik směřuji více do lesa.
Letos jsem poprvé vypsala barvu a netušila, jakou lavinu zájmů strhne. Během půl hodiny bylo na barvu přihlášených 13 psů. To si budu muset namazat pod koleny a vyrazit dělat nové trasy.
První partu jsem se rozhodla vzít do lesa za bažantnici a nakapat barvy na původních trasách z loňského roku. Ráno jsem krátce po šesté vyrazila kapat barvu. V lese mě čekalo nepříjemné překvapení, když kusy lesa kde mi vedla barva byly vykácené. Neměla jsem s sebou nic na značení, abych trasy umístila jinam. Dvě barvy jsme zvládly skoro v původních trasách, na třetí barvě jsem improvizovala. Obě goldenky Kája a Darsy ji vysekly perfektně, flatí krasavec Woody ji znovu moc nepobíral. Barvu dělal už vloni a žádné bum to nebylo. Buďto mu to nejde, nebo ho to nezajímá, ale nebyl žádný veliký pokrok. Jako by ho to ani nebavilo, prostě žádná sláva. Co s tím klukem budeme dělat fakt nevím. Je to šikovný nosový pes a pracant ale barvu ne a ne dělat.
Zatím co já chodím s vůdci a psy po barvách, ostatní dostanou zvěř, úkoly a makají, aby nebyly prostoje. Jinak si práce všech tří zaslouží velkou pochvalu, vše šlo jako na drátku a před polednem jsme končily.
V sobotu jsme poprvé cvičili v nové lesní honitbě, kde mi vyšli vstříc a dostala jsem povolení k využití části lesa a rozsáhlé louky. Děkuji za vstřícnost, čím dál méně se setkáváme s pochopením, že někde se psi učit musí. Účastníci výcviku ví jak se v přírodě chovat a já jsem dostatečnou zárukou, že psi nebudou volně běhat, štvát zvěř a že vše bude ok.
V týdnu jsem tady byla trasovat nové dráhy na barvu. Pěkně jsem se proběhla, když jsem dělala značky. Barvy mají téměř 500 kroků a nejsou vůbec jednoduché. Jedna barva je docela zákeřná. Navíc les je pro psy zajímavý přítomností zvěře, kterou jsem vyrušila pří trasování. Pro vůdce to už tak zajímavé není. Ale je to perfektní možnost pracovat na barvě za takových podmínek v lese plném pachových vjemů.
Bylo nahlášeno 7 psů. Ráno po šesté jsem šla kapat barvy a klepala si na hlavu. Jsem normální tolik barev nakapat a odchodit krom dalšího výcviku v jeden den?
Luky je zkušený pes, šoulačka byl koncert pro oko, jeho barva byla vcelku v pohodě, prakticky ho nebylo za co penalizovat protože nesešel a když nešel přímo po barvě, barvou se řídil, nebo ji přešel zprava doleva v rámci několika kroků a bezpečně nás dovedl ke kusu.
Endy, mladík teprve po oveverkách, udělal pěknou šoulačku a nastoupil na svoji teprve druhou barvu. Jeho práce byla přesvědčivá, optimálně rychlá, prostě moc pěkná. To mě vedlo k zamyšlení zkusit z Endyho udělat oznamovače. Vše kolem toho jak začneme jsme probrali a jdeme do toho.
Další adept na pochvalu byla flatka Meda. Šoulačka u ni zatím nehrozí. Je to až moc veselý flat a následování je větší jistota pro cenu. Její trasa byla ta nejtěžší a nejzákeřnější a její radostná a rychlá práce přesvědčivá a bezchybná. Vysekla s přehledem několik ostrých změn v trase co si zaslouží obrovské uznání.
A máme tu flatíka Woddyho. Následování vcelku až na nějakou drobnou chybičku díky jeho veselé povaze bylo dobré. Barva? Nevím, nevím, nevím jak na něj. Takže jsme probrali jednu metodu, vyfasovali barvu a uvidíme, jestli to zabere. Woody prostě barvu nepobírá. Možná je to tím, že je moc samostatný a barvářský řemen ho prostě brzdí. Když jsme ho nechali volně na barvářském řemeni, který tahal za sebou, mizel ale bohužel mimo barvu lítal po lese. No ono to jednou dopadne. Chce to trpělivost.
Baddy předvedl jako vždy top šoulačku. Barva už tak přesvědčivá nebyla ale prakticky taky nesešel. Jen nepředvedl jistou práci jemu vlastní, jakou jsme očekávali. Ale nebylo za co strhnout body. Jen umí lépe.
Zato goldenka Kája zaslouží palec nahoru. Na šoulačce byla drobná výtka vůdkyni, fenka si zasloužila pochvalu. A barva? Top práce. Jistá, rychlá, ale ne překotná a nebylo co vytknout. Je to také začátečnice, tuším to byla její třetí barva ale super práce. Takže zase se zrodila myšlenka zkusit oznamovače.
Poslední na barvu šla mladinká labinka Ella, která má také jenom oveverky. Už byla dost utahaná, protože za sebou měla několik dohledávek, marking, navádění na kolíky a vlečku. Navíc měla první příležitost pracovat s králíkem a panička zářila blahem, když Ella neváhala a králíka nosila. I když se mi už nechtělo a mohla jsem navrhnout že Ella končí, protože je unavená, stejně jsme museli pro deku na konci. Říkala jsem když to nepůjde, dojde místo Elly barvu Baddy. Vypustili jsme práci před barvou a šlo se. První barva v životě této labinky zaslouží obrovitánskou pochvalu. Krásná, jistá, optimálně rychlá práce fenky. Vůdkyně prakticky nevěděla co vlastně fenka dělá, co má dělat ona a tak poslouchala mé pokyny a zvládly to spolu na jedničku s hvězdičkou.
Nedělní ráno bylo mrazivé, na autě jsem škrábala zamrzlá okna a představa jak kapu barvu a pak ji ještě odchodím lákavá nebyla. Po sobotním zápřahu na barvách jsem počítala s tím, že se po ránu budu z postele jen těžko zvedat a bude mě bolet celý člověk. K mému údivu se nic takového nedělo. Jedna vůdkyně se omluvila, takže jsem nakapala jenom dvě barvy pro dva goldení kluky. Badys musí zapracovat na šoulačce, aby byla dokonalá, Gesam dokonalou šoulačku předvedl. Badys vypracoval barvu precizně a s jistotou nás dovedl ke kusu. Nebylo co vytknout, bylo za co chválit. I Gesam vypracoval barvu perfektně a rychlým tempem pěkně svižně jsme se ocitli na konci u kusu. Ostatní práci zmákli jako prd, takže jsme v tomto složení byli hotoví za dvě hodinky. Výcviku se účastnila fenka jezevčíka Olinka, která byla ze začátku dost vykulená ale s postupem času byla více a více v pohodě. Mezi těmito dvěma zlatými hromotluky se neztratila a svůj názor jim dokázala dát pěkně najevo. Trošku řešila střelbu, ale s přibývajícími výstřely se s touto novinkou srovnala. Zalíbila se ji pernatá tak že ji začala brát a poponášet.
Odpoledne byli jako již tradičně začátečníci a oveverkáři. Labinka i flatice se v začátečnících moc neohřejí, protože jim to fakt jde a bylo by škoda je brzdit. Obě dnes dostaly příležitost vzít králíka ale zádrhel byl v jeho hmotnosti. Byl to králík obřík a nevěděly jak jej uchopit. Jsou to holky šikovný takže nejprve to nosily na pinzetu, za běhy až nakonec přišly na to kde to vzít. Moje Poppy byla dnes do počtu. Udělala si dohledávky a poprvé měla možnost vzít králíka. Vzala ho s chutí ale špatně, dotáhla ho ale neměla jsem na ni čas a tak jsem si další pokusy nechala raději na doma.
Nový přírůstek do školy je fenka Bretaňského ohaře Daisy, která má za úkol složit zkoušky vloh, splnit limitní známky na chovnost a pak se uvidí. Začali jsme s ním základy aportu. Dostali domácí úkol tak uvidíme jak se s tím poperou. Další flatice Ája byla dnes marná a nechtěla pracovat. Panička je na ni moc hodná a Ájince uhýbá a ta černá psice ví a podle toho se s ní pracuje. Bude to na dýl ale zvládneme to.
Druhý březnový víkend nám počasí přálo, bylo krásně a jarní sluníčko začalo pěkně hřát.
Sobotní Borohrádek byl pouze dopoledne, protože zájem nebyl takový aby naplnil celodenní výcvik. Cestou jsem míjela sraženého zajíce ale provoz mi nedovoloval zastavit. Ujela jsem pěkný kus než jsem se mohla otočit a doufala jsem, že ho mezitím nikdo nerozmašíruje. Když už bohužel skončil pod autem, mohl ještě posloužit při výcviku a naštěstí byl dobře sražený. Začali jsme tedy přinášením teplého zajíce. Až na jednu fenku (začátečnici) to zvládli všichni. Prakticky jsme jeli podle klasického scénáře jako pokaždé a nic zvláštního se neudálo. Po dlouhé době se k nám přidala Bessy s paničkou, které jsou po oveverkách. Poprvé jsme zkusili společný hon a líbilo se nám to, takže budeme pilovat na každém nácviku. Ta chvilka za to stojí.
Odpoledne mi přivezli do Borohrádku ukázat pejska MMO, kterého chtějí vycvičit a chtějí to ode mě. Moc se mi do toho nechtělo, po telefonu jsme se domluvili na tom, že se na něj podívám a rozmyslím se. Pes mě tak oslovil, že řeším jestli ho vzít, nebo ne. Mám složitější rodinnou situaci a nemám zapotřebí cvičit psy ubytované u mě, ale láká mě tento krásný velmi příjemný pes.
Nedělní dopoledne bylo v komorní sestavě tří, protože chřipka zařádila. Poprvé se pokročilých účastnila flatka Amy, která je tak šikovná, že byla po dvou lekcích přeřazená. Ráno jsem nakapala dvě barvy pro Endyho a Giny. Endy šel svoji třetí varvu a šel pěkně. i když před týdnem byla jeho barva ještě lepší. Maďarka Giny šla svoji první barvu a byla předpisová. Flatka Amy měla poprvé zajíce a dala to s přehledem. Je šikovná má obrovský potenciál. Z takových výcviků mám vždy velkou radost.
Nedělní odpoledne bylo s úplnými začátečníky. Fenka Bretaňského ohaře byla na druhé lekci ale žádný velký pokrok neudělala. Byla hodně roztěkaná, panička jejím náladám krásně podléhá a omlouvá ji a Daisy ji má omotanou kolem packy. Navíc s sebou měla majitelka malého upovídaného Adámka a jeho přítomnost Daisy rušila. Vůdkyně sice tvrdila že Daisy se vůbec nechce a že ji Adámek nevadí, ale přítomnost malých upovídaných divochů prostě výcvik narušuje. Adámek je správný klučina s perfektní vyřídilkou, ničeho se nebojí a umí se prosadit. Taková správňák a ten se ve světě opravdu neztratí.
Nováčkem nedělního výcviku byla 6 měsíční fenka MMO. Běhavá fenka, šikovná a velmi chuťová bude určitě dobrá, protože už v tomto věku má docela slušnou poslušnost. A jak jsem si tipla vůdce, bude s ním příjemná práce, protože je pozorný k mému vysvětlování a bere výcvik vážně.
