Pondělí bylo od rána doslova hnusně. Vichřice, sníh a ukrutná zima. Od rána jsem sledovala počasí a rozhodla jsem se výcvik veverek zrušit. Bohužel mi neodešla jedna sms a tak se stalo, že ve tři někdo volá, jsme tady dobře? Stojíme před domem a nemůžeme se dozvonit. První lekce s nováčkem a hned toto. Tak mi nezbylo než překonat lenost, naskákat do gumovek a vrazit do honitby. Nakonec jsme se tam nedopatřením, jinak řečeno objednávkou ne přes internetovou přihlášku ale telefonicky, což jsem úplně zazdila sešli dva. Vzala jsem s sebou Queen, aby nás bylo víc. Výcvik byl i přes nepřízeň počasí fajn a krom práce jsme si pěkně pokecali i když zkřehlí jako křepelky.
Úterý patřilo jako tradičně středně pokročilým a sešlo se nás hned pět. Byla zima, silný vítr, až mrzly konečky prstů. Tři hodiny jsme si mákli, dělali jsme polní práce pus kolíky a aporty s těžkým zajícem. Ne všem se zajíc zamlouval, ale nakonec to až na jednu princeznu zvládli všichni.
Středa patřila výjimečně oveverkám, které jsem přeložila z pondělka. Ne všichni ale mohli a tak se nás sešlo pět. Přivítali jsme mezi námi dalšího nováčka maďarského ohaře výcvikem nedotčeného. Je sice z daleka až z Deštné, ale z té dálky jezdí více psů pravidelně, tak se v budoucnu třeba dohodnou a budou jezdit společně. Bude se připravovat na zkoušky vloh a na podzimní zkoušky. Vypadá to na šikovného pohodového a vyrovnaného psa a tak jsme hned začali základy aportu. A šlo to dobře, takže úkol je jasný. Další nováček golden se jevil taky jako kliďas, je od Jablonce a bude jezdit méně protože na veverky nespěchá a stačí je složit v letošním roce. Další tři goldeni udělali veliký pokrok, nosí i králíka a proto budou brzy trvale přeřazeni do středně pokročilých.
Ve čtvrtek se jako tradičně měla sejít skupina ohařů a měl se k nám po dlouhé době přidat Martin s fenkou VOK Arou, který měl dlouhou absenci, protože byl dlouhodobě v Anglii. Počasí bylo hnusné, prudký déšť a i když jsem čekala do poslední možné chvíle, než z dálky vyrazí, musela jsem to odvolat. V pátek to bylo podobné a tak jsem výcviky znovu odvolala.
V sobotu jsem výcviky neodvolala, i když se kabonilo A počasí nám nakonec vyšlo, nefoukalo a dokonce se ukazovalo sluníčko. Sešli jsme se ve třech a makali jsme poctivě celé tři hodiny. Tinky převedla standardně perfektní práci, Charlie troku zazlobil s kachnou ale jinak super. Musím velmi pochválit Rosse, která tu nebyla 14 dní a po této pauze udělala obrovský pokrok a její předchozí trošku přešlapování na místě bylo pryč a i když musíme pořád důsledně dělat aporty, tak dneska to byla pěkná práce. Dělala první dohledávky v těžkém terénu, marging a dokonce začala brát velkého zajíce. Takže bomba.
Nedělní ráno bylo zase klasicky zataženo a pršelo. Během dopoledne se vyčasilo, začalo svítit sluníčko takže se nám pracovalo moc pěkně. Zvládli jsme hodně práce, protože jsme byli jen tři. Pěkně jsme si pocvičili dvojkolíky vpřed na dva kusy, nácviky směrů, hodně dohledávek dvou a tří kusů, odložení a zakončili jsme to markingem. Počet aportů a disciplín s přinášením bylo hrubě přes dvacet a tak bylo načase ukončit na poledne výcvik, protože toho bylo víc než dost.
Odpoledne patřilo veverkám a aportům. Sešlo se nás pestré složení plemen, MOK, KO, IS, GR, FCT a LR. Zaměřili jsme se především na aporty, nos a vodění a koncem výcviku na vystavení křepelky s ohaři. Zima nás po dvou a půl hodinách zahnala domů. Zatím to na jaro nevpadá a radost z těch pár teplejších dní zdá se byla předčasná.
Nicméně to chce velké odhodlání, odříkání a nadšení pro psy, aby člověk trpěl v dešti, zimně a větru na výcviku se svým čtyřnohým parťákem. Všem díky za toto odhodlání a i přes příšerné počasí za účast na výcvikových lekcích.
