Druhý výkenďák v krásné přírodě nedaleko Vysokého Chvojna je za námi a opravdu se vydařil. Vyšlo nám výboorné počasí, sluníčko nás pěkně opálilo a stejně jako minulý výkenďák začalo pršet až cestou domů. Terény byly suprové. Rozsáhlé louky uprostřed lesa, kde jsme nemuseli šetřit místem na dohledávky ani vlečky. Krásný les plný mechu a borůvčí, po maliní ani stopa, hodně prostoru na vlečky i barvy a pěkně náročný čtverec. Voda byla rozsáhlá a obklopená lesem daleko od obydlí a na hladině hejna káčat. Prostě paráda na práci.
Ubytování na Ekofarmě Bílý mrak perfektní, uprostřed přírody a kolem božské ticho.
Pátek začal milým překvapením, když nás v honitbě přivítali zástupci Lesního družstva Vysoké Chvojno, které nám poskytlo krásnou honitbu. V hlavě mi utkvěla věta krom jiného řečeného: " Myslivost bez psa je jen poloviční myslivost".
Za podporu, možnost výcviku a vstřícnost děkujeme a moc si toho vážíme.
I. skupina byla kombinovaná ze začátečníků a středně pokročilých. Středně pokročilí pracovali s pernatou i srstnatou, dělali především dohledávky, práci u kolíků zaměřené na navádění a s tím spojenou poslušnost a ovladatelnost a zvládali to pro začátek velmi dobře. Cvičili jsme vlečky jak v lese, tak na louce, čtverce v lese, dohledávky v těžkém terénu, aport v terénu, přinášení kachny z hluboké vody, navádění na dvě kachny i odložení. Pracovali jsme hodně na klidech na aportu i u vody.Začátečníci neměli aporty a i když si majitel často myslí, že umí, zpravidla se ukáže že neumí. Většinou je "aport" hra a na výcviku aport pes nepřinese, nebo jen když se mu chce a ono se mu zrovna teď nechce. Navíc pokud nosí zvěř a nemá pořádný pevný aport, je co napravovat . Takže jsme začali základy aportu. Když se mnou chce pes cvičit, tak to jde dobře a jsou pokroky, když je pes na majiteli hodně závislý, jde to hůře a pomaleji. Polly se mnou pracovala a šlo to, Odettka hledala ochranu u páníka tak jsme se spolu trochu přetahovaly. Rose a Sam pracovali se zvěří, ale aport byl s chybami, takže návrat k začátkům. Závěrem musím uznat, že pokroky v této skupině v neděli byly velké. Skokanem víkenďáku (nový titul výcviku) je Polly pod Žerčickým kostelem, která přijela výcvikem nedotčená, začaly jsme aport, drž a pusť a končily dohledávkou kachny, králíka a nakonec přinášením kachny z hluboké vody.
II. skupina byli zkušení psi, prostě matadoři. ZvládlI vlečky s pernatou i srstnatou na poli i v lese, náročnější dohledávky ve vysoké stařině, dvojitý aport v terénu, navádění na markanty, velmi náročný čtverec v lese, práci před barvou a barvu, vodu i rákos. Zvládli dohledávky a přinášení těžkého zajíce. I tady jsme pracovali u vody na klidech aby pes nevybíhal bez povelu. Tara zvládla vlečky i dohledávky s liškou i zajícem perfektně a krásně předvedla hladinu. Dvakrát proběhlo chování na stanovišti u vody, kdy psi stáli na hrázi u rybníka a při počtu zbraní to byl pořádný rachot. Jednou proběhla rámusenka v lese a to byl také pěkný rámus. Všichni psi to zvládli dobře. V neděli odpoledne na rákose byla už znát i únava psů.
Výcvik nám zpestřila zvědavá káčata, která se na nás byla několikrát podívat a nekoukala jen z vody, nebo ze břehu, ale vylezla drze na louku a procházela se nedaleko našich psů zcela neohroženě. Takže jsme měli práci obohacenou klidy před zvěří. Dokonce připlavala v momentě hozeného aportu a aportující pes v klidu kachnu mezi káčaty přines a předal.
Byl to víkend pro nás i psy, hodně náročný, protože se intenzivně cvičilo od rána do večera. Udělali jsme hodně práce a také byly vidět velké pokroky u začátečníků, středně pokročilých a matadoři si pěkně mákli.
Mé poděkování patří především manželům Haně a Evženovi Rojkovým za nesmírnou pomoc a to nejen při organizaci, díky níž vše plynule navazovalo a já se mohla plně věnovat výcviku. á.
Večerní posezení u grilu bylo božské. Scházeli jsme se na terase do klidu a pohody po celodenní práci. Sešla se dobrá parta, takže večery byly příjemné i úsměvné. Žádné dlouhé do pozdní noci vysedávání, protože nás čekal další náročný den, ale stačilo.
Mistr grilu Evžen nám připravil úžasné zvěřinové hody a fakt to byla obrovská mňamka. O vše se postarali spolu s Hankou a byla to neuvěřitelná hostina které nic nechybělo.
Všem účastníkům děkuji za krásně strávený víkend a věřím, že jste si ho užili.
PS. Moje únava v neděli večer byla obrovská, ale jsem moc spokojená, že vše klapalo a vyšlo.
